Milí čtenáři, chtěla bych Vám vysvětlit, proč vlastně píšu tento blog. Důvod je jednoduchý – potřebovala jsem dělat něco jiného, než se starat o děti. Po šesti letech na mateřské jsem zkrátka začala být nesnesitelná. Když jsem popřemýšlela o tom, co by mi, kromě péče o děti, dělalo radost, přišla jsem na to, že bych chtěla něco tvořit a být kreatvní. Jenže – kreslení není moje nejsilnější stránka, tvoření dekorace mě sice baví, ale ne do takové míry, že bych se u toho dokázala odreagovat (moc se totiž soustředím na výsledek a chci mít vše rychle hotové), vaření a pečení mě baví, ale moc se blíží mé každodenní péči o rodinu, a tak bych mohla pokračovat dál a dál. 

Pak mi ale došlo, že mě vždycky bavilo psaní. Už jako malá holka jsem si představovala, že jednou napíšu knížku, dokonce mi jedna paní vychovatelka na táboře řekla, že ze mě bude spisovatelka. Ale co si budeme povídat, sednout si a napsat knížku není úplně jednoduchá věc. A i kdybych to přeci jen zvládla na první pokus, tak kdo by to chtěl vydat, že?   

Tak jsem si řekla, že psát blog bude o něco jednodušší než napsat (rovnou) celou knihu. A protože mám v hlavě spoustu nápadů, o čem bych mohla psát a nemohla jsem se rozhodnout, jakým směrem se to bude celé ubírat, rozhodla jsem se, že to bude takový soubor mých různorodých myšlenek, vyprávění o našich cestách s dětmi, rodičovských přešlapech a  životě na konci světa.  

Psaním svého blogu chci dát prostor sama sobě, abych dělala něco, co mám ráda, abych díky času strávenému sama se sebou byla snesitelnější manželkou a matkou. A také si od toho trochu slibuji, že se mi touto cestou povede zapracovat na mém sebevědomí a postupem času se zbavím strachu z prezentování svých myšlenek a názorů. Možná se mi to nepovede, možná můj blog ani nikdo nebude číst, ale když už jsem se jednou rozhodla to zkusit, tak to zkusím dotáhnout do konce, bez ohledu na výsledek. 

A tak si do začátku přeji good_luck_mami!